Červen 2018

Být mnou? Proč bys to dělal

29. června 2018 v 10:23 | ZIP_photos |  REakce
Všichni známe větu: "Já být tebou, tak.."
Jenže já být tebou, tak to nejsem já a vlastně nebudu vědět, co udělat. Nejde mi však o logickou podobu této věty. Všichni víme, jaký nonsens to je. Jde mi o to, jakou racionalitu nám tato věta přináší.
Často, když někdo potřebuje pomoci, proneseme tuto větu a radíme věci, které jsou velmi racionální, často i velmi správné, po morální stránce, protože nejsou naše rozhodnutí emočně zabarvené. Stává se však i opak. Radíme věci, které nejsou morálně správné, jsou čistě emoční a nedomýšlíme následky takových to rozhodnutí. Ale udělali bychom i my takové rozhodnutí? Nebo jsou naše rady jen slovně pronášeny, ale nikdy by za žádných okolností nenabily účinnosti?
Radíme tak, jak bychom sami jednali? Asi ne. Určitě ne. Jednáme tak? Sami v sobě máme dvě osoby, které se při rozhodování hádají, radí nám dvě rozlišné věci a která z nich má pravdu nebo je snad ta správná, říct nedokážeme.
Ale i já tuhle větu teď pronesu. Já být tebou, tak:
· Miluji a vážím si lidí, kteří tady pro mě vždy jsou
· Nezapomínám, odkud jsem přišel
· Své sny plním
· Neberu svůj nynější stav samozřejmostí
· Rozhádán nikdy neopustím místnost


Rýpnu si. Zas a znovu.

29. června 2018 v 9:56 | ZIP_photos |  REakce
Blíží se červenec, to znamená - PRÁZDNINY! Pro některé už dávno začaly, maturanti si už můžou oddychnout delší dobu, možná i někteří vysokoškoláci. Já bych se však ráda vrátila k tématu, které otevírám právě během maturity nebo přijímaček. SCIO? CERMAT? Jak to s nimi vidím teď?
Pravdou je, že jsem si celou situaci promyslela. A teď to vidím takto.
Jsem jedna z vás, která měla přijímačky do Brna a vypadaly děsivě. Všeobecný přehled, kultura, český jazyk, analytika, angličtina… a to vše zvládnout v 90 minutách. A ano, i já skládala maturitní zkoušku z češtiny a tedy z části státní, kde byla statistika, analytika, gramatika a trochu literatury. Proklínala jsem tyhle společnosti, protože mi přišlo nesprávné, aby takto testy vypadaly. Nicméně teď si myslím, že testy vypadají přesně tak, jak by měly v dnešní době vypadat.
Je pravdou, že literatury je v testech moc není, na druhou stranu je ale součástí mnohých cvičení nepřímo, kdy se na ni například nevztahuje žádné cvičení přímo, ale znalost těchto věcí se očekává a v otázkách se s nimi počítá a nepřímo odvolává. A statistika apod. je vlastně velmi užitečná věc. Právě tohle myšlení, umět v textu hledat důležité informace, spravovat graf a analyticky zhodnotit situaci, je v dnešní době velmi důležité.
Takže nezazlívám v podstatě testu nic. Samozřejmě, chybky a mouchy mají, ale nejsem už tak negativní. Přece jenom jedna věc. S gramatikou se setkáváme každý den a její znalost je každého věc, maturita počítá s pokročilou znalostí a může ji rozeznat u písemná práce. Na literatuře promítáme historii, ale znát data narození, místo působení, a nakonec tragickou smrt, není pro dnešní době vhodný atribut.
Co se však u mě nemění, je názor na osnovy škol. Právě ty jsou zastaralé, nejsou dynamické, pro myšlení dnešních děti naprosto nepraktické.
Díky. A pěkné prázdniny!

Jdeme na to!

19. června 2018 v 12:00 | ZIP_photos |  REakce
Večer usínáme s pocitem, že zítřek bude jiný. Jako každý, i já si plánuji život a vybarvuji ho barvičkami, které se realitě podobají těžce. V čem máme všichni takový problém?
Až. Až? Až!
Tak krásné slovo! Naplánujeme si život za dvacet let. Líbí se nám tak krásná představa, kdy mámě vše plně ve svých rukou, žijeme si opravdu tak, jak si přejeme, vše vychází. Jenže mnozí z nás si neuvědomí, že ještě důležitější, je ta cesta. Právě tu nikdo z nás neplánujeme. Ono tam přece nějak dojdeme. Všechny cesty vedou přece do Říma! No jo. Jenže cesta se klikatí a nabízí odbočky. A ty často, jako přijatelnější a pohodlnější alternativu, přijmeme a cíl se najednou mění.
Dvacet let je velký skok. Mnohdy stačí následující den. Usínáme s pocitem, jaký zítřek bude a máme hřejivý pocit, že bude jiný a přesně takový, jaký chceme. Jenže se probudíme a zmíněný elán je fuč! Není to náraz reality, ale našeho já. Najednou jsou zde samé překážky! Ale jsou tu vážně? Jak to, že večer to vypadalo tak jednoduše, stačilo ještě v noci vyjít a vše mohlo být přesně takové, jaké chceme. Je spánek snad bičem? Nebo je to vážně jen náraz osobnosti?
Jsme v pasti našich plánů. Odkládáme je na další dny, týdny, měsíce nakonec roky a doufáme, že se k nim dostaneme. Přitom si však nemůžeme malovat budoucnost bez uskutečnění jednotlivých kroků. Máme strach, že naše sny jsou přehnané, kde, kdo nám připomene, kdo jsme, odkud jsme a se sklopenýma očima dáme zapravdu. Špatně. Ale kde vzít tu odvahu?

Blíží se prázdniny! Tedy. Dva měsíce úžasného léta! Všichni jsme si něco naplánovali. Udělejme tyto dva měsíce etapou v našem životě, kdy zboříme zábrany a budeme si plnit své přání! Nebojte se o ně podělit. Zanechte koment. Napište, co byste chtěli zažít a podělte se i s tím, jestli se vám to podařilo uskutečnit. Vše nám držím palce!

No PLASTIC

5. června 2018 v 17:10 | ZIP_photos |  REakce
A přece se máme všichni rádi!
V nedávné době se otevřely oči médiím a pouštějí do éteru obrázky ztrýzněných zvířat. A dneska jsem četla článek o velrybě, která měla plný žaludek plastových tašek. Hrozivé fotky, příšerná videa, odporné články. Co s tím budeme dělat?
Před několika lety a že je to opravdu větší číslo, se objevila kampaň pro omezení plastových výrobků. Tehdy se tomu věnovalo jen pár jedinců, žádná komerční firma nebo podnik se tomu nevěnovali. A jedinci, kteří si uvědomili nadcházející riziko, byli bráno za blázny, kteří se chtějí vrátit zpět na stromy. Jenže dneska bychom těmto "bláznům" měli říct - "kéž bychom vás poslechli."
Situace došla tak daleko, že se v obchodě dají koupit jelitové kusy ovoce zabalené do množství plastů. A lidé nakupují, nakupují, nakupují… Ale aby to nebylo tak plastové! Jsou zde i cesty k lepším zítřkům. Kavárny omezují prodej plastových kelímků, podporují KeepCup, za plastové tašky jsou dávají příplatky vše se pilně recykluje.
Takže my máme srdce na pravém místě! Velryby budou umírat dál a firmy přesto vyrobí jeden plastový obal pro jablko, ale my budeme třídit! Za vše budeme platit! A tím jsme na tom lépe…

I když si myslím svoje, podporujme svět BEZ PLASTŮ! Ale opravdu!!! Ne jen.. Na očko.

Výsledek obrázku pro animal and plastic