Únor 2018

paCHUŤ mládí

Pondělí v 23:01 | ZIP_photos |  REakce
Je tady další únorový týden, ale překvapivě pro mě zatím dobře začínající. Žádná melancholie po ránu, úpadky energie nebo neschopnost začít něco dělat. Naopak. Nabila jsme se ráno pocitem, že je venku jaro a výhled z okna na střechy budov, zelenou radnici a korunní stromů mi v tom vůbec nebránil. Takže jsem s optimismem naplánovala den a hodlám si tuhle náladu udržet minimálně do zítřejšího rána!
Tento týden je téma MLÁDÍ. Pro mě zrovna probíhající etapa. Co o ni dokáži říct? Kdy tato etapa končí? Co bychom si měli z této etapy odnést?
V prvé řadě: mládí končí individuálně. Opravdu si nedovolím říct, že s věkem na čtyřicet končí mládí a přichází stáří. Ono rozdělení na věkové kategorie a termíny - dospělost, střední dospělost, mladší stáří, pozdní stáří, se hodí do tabulek, ale nám přináší jen deprese. Ono mládí se ani nikde nevyskytuje. Protože je opravdu jen na nás, kdy nám končí.
Ten první hřebík do rakve mládí přichází s dětmi. Přeci jenom naše ramena toto oslavované břímě předávají dál a my s pokorou přijmeme starosti a nové povinnosti, které nám jasně říkají, že výlety do nočních barů, nesmyslné nákupy, víkendové chlastačky, už skončily a my si rádi sedneme večeru televize, usneme při zprávách a rozlámaní uleháme do postele. Přesto to ale není konec úplný. Stále se můžeme hýbat, vlasy nám bují barvou a elánem zapalujeme lýtka sobě i kamarádům při poslouchání hitů z dětství. A když se objeví první šedý vlas, neschováme obličej do dlaní a nenecháme mládí ve skříní se zvonovými džíny! I tak máme stále chuť do života. Je to tedy právě to? Mládí, čerpající energii s chutí do života?
Osobně o mládí dokážu jen říct, že je to nával všeho možného a u každého individuální. A co si z této etapy odnést? Opět bych se vrátila k pojmu DĚTI a tím spoutala tyto dvě vazby napevno! Nemusí být konec mládí s dětmi, ale děti by měli být součástí mládí. Jinak jsou to určitě životní postoje, řešení problémů, určitá moudrost, důstojné ohlédnutí za životem a hlavně schopnost předat, zkušenosti, zážitky a chuť žít, DÁL!
Tak tedy, ÚNORE, že bych nad tebou i vyhrála?

Výsledek obrázku pro mládí

Únore uteč!

16. února 2018 v 12:14 | ZIP_photos |  REakce
Už jsem se zmínila, že leden je můj kritický měsíc. Venku je sice trošku bílo, ale pochmurná nálada se táhne celým městem. Jsme v půlce a po včerejším svátku lásky mám energii úplně vysátou. Zaplavili mě na sociálních sítí květiny, čokolády a romantické večeře, přičemž já se po škole stavila na kafe, šla si zaběhat a dala si proklatě dobré kuře na pokoji. Žádná romantika… A to tady mám ještě půl měsíce a musím k tomu všemu doufat, že březen mi veškerou energii dobije. Nicméně nějak ten měsíc musím přeci zvládnout. A energii potřebuji… Pokud i vy strádáte, následující řádky vás můžou inspirovat k doplnění šťávy!
1. Dostatek spánku
Nejsem spáč, takže proležet hodiny v posteli mě nebaví. Navíc jsem ráda, když vstanu ráno v osm a můžu s hrdostí říct, že jsem toho ráno dost stihla. Nicméně i když budete vstávat jako já v osm nebo i dříve, do školy si musím i přivstat, tak nezapomínejte na pravidlo osmi hodin spánku a dopřejte si ho každou noc! Vaše tělo a hlavně mysl si musí odpočinout. I když faktem zůstává, že občas mi mozek přes noc jede noční šichtu a já se probudím totálně vyčerpaná.

2. Číst, poslouchat, odpočívat
Tohle pravidlo si ráda dopřávám v prosinci nebo na začátku ledna, jelikož mě stále ještě okouzluje duch Vánoc a pohody. V únoru se mi odpočinek příčí, protože jsme si všichni vzali přece vzetí, že se tento rok nebudeme flákat a pořádně na sobě zamakáme! V tom nám všem držím palce, ale trocha odpočinku by nám jen prospěla. Nejde ani tak o to, abyste po pěti kilometrovém běhu padli do křesla nebo po celodenní práci lehli a spali, jde o váš psychický klid. Někomu pomáhá procházka v park, někdo se rád zavře do místnosti a vypne okolní svět a někdo si rád pustí klasiku, nalije horký čaj, otevře knížku a prožívá cizí život.

3. Nečekejte, až vše pomine
S tímhle mám problém já. Myslet si, že s odchodem únoru odejdou i melancholie a nový měsíc přinese novou vlnu. Jenže kalendář není duchovní rádce a je mu vcelku jedno, jestli trpíte depresemi v únoru nebo v březnu, stejně s tím nehne. Na tomhle bodě pracuji i já. Najít si přesně to, co mi vysává energii, porazit to a nikdy nedovolit, aby se to vrátilo. Nahradit jeho místo v mém životě něčím pozitivním a zkusit zapomenout na to, že něco takového existuje.
No všem nám držím palce. Pokud jsou zde optimisti, co v únoru nic podobného nezažívají, závidím vám! Doufám, že příští rok budu mezi vámi.

Teď volím JÁ

7. února 2018 v 12:24 | ZIP_photos |  REakce
Žít si svůj život!
Tohle přeci chceme všichni! Dělat co nás baví, mít dostatek financí, kolem sebe bandu přátel a v podstatě život, který si sami zvolíme. Máme však tuhle možnost? Co například škola. Jak správně si vybrat? A je škola rozhodující?
Opět je zde období přijímaček. Střední školy brzy pošlou do světa úspěšné maturanty a v záři přivítají nové prváky. Možná jste právě vy ten potenciální prvák, který neví, jakou střední školu si zvolit. Rodiče vám radí gymnázium, vás baví malovat a chcete na uměleckou, váš děda vám radí učiliště.
Mějte na paměti, že to musí být v konečném důsledku vaše volba, protože právě s tímto pocitem musíte nastoupit do školy, abyste věděli, že je vše na vás. Nemůžu vám říct, zda je lepší mít všeobecný přehled nebo po třech letech klid a možnost, nastoupit ihned do zaměstnání. Ale můžu vám říct, že žádná VAŠE volba nebude špatná. České školství není zrovna ukázkové, staré praktiky s novým proudem učitelů, kteří nemají možnost nic změnit ještě ukotví představa státní maturity na nízké úrovní a co víc, přijímačky na vysoké školy v podobě TSP testů nebo jiných praktik, které jen určitým firmám hromadí kapse penězi. Ten problém cítím právě v tom, kde nakonec skončíte po celých letech studia. Sami se novým věcem přiučíte a nic z toho neberte na lehkou váhu, nakonec se opravdu může hodit úplně vše, TSP testy netvoří lidé, kteří by pedagogiku studovali a co víc, nikdy ji nepraktikovali. Ten bolestivý puchýř je nakonec váš pocit. Po letech studia a plní elánu, že konečně si zvolíte svou cestu života, tedy vysokou školu, narazíte na překážku jménem přijímačky, a hlavně na testy, které vaše znalosti mají zredukovat a udělat z vás blbe do dalších tabulek. Nakonec přijmou jen toho, kdo je blbcem menším než vy a co má hold buďto širší přehled nebo jen štěstí. A rovnou se připravte na logické úlohy, které s vámi učitelé určitě neprobíraly. A právě ono logické myšlení se dá naučit. Máme ho každý, jen ho stačí osvětlit.
Zpět však ke střední škole. I zde jsou testy všeobecných znalostí, ale to se dá pochopit. Nemějte obavy, že by vývěr byl koncovým životním řešením a že se nemůžete poohlédnout na úplně jiný typ vysokých škol. Zvolte tak, jak cítíte!
A vysoké školy? Tady je ten puchýř a snad jen pár konečných vět k tomu, že si můžete zvolit jakoukoliv vysokou školu chcete! Ty šťastné školy, co se nezaprodaly žádným firmám a přijímačky si tvoří hezky samy, ty nabízejí i přípravné kurzy, hromadu zkušebních testů. Můžete se připravit v klidu doma a když se na to ještě necítíte, vezměte si přípravny rok! I to mnohé školy nabízí. A pokud patříte k těm, kteří narazí na firmy s TSP testy, s chladnou hlavou usedněte do nevyvětrané místnosti a udělejte úlohy, kterým věříte. A zbytek? Je na vás, jestli se cítíte na menší hazard se štěstím nebo odevzdáte nevyplněno.

Váš život, vaše volba. Každá volba přináší novou, další. Žádná volba není chybná. Jen nezapomínejte, že je to jen na vás! A za tím si stůjte!

Výsledek obrázku pro university