Ví, co chceš!

17. ledna 2018 v 15:05 | ZIP_photos |  REakce
Asi nikdo z nás nemá pochybnosti o existenci vnitřního hlasu. Známe ho přeci všichni. Sedíme v kavárně, objednáme si kávu a naše kámoška si k tomu dá i koblihu. Servírka se podívá na nás a zeptá se, jestli i my si dáme kromě té kávy něco na zub. A je to tady! Vnitřní hlas říká jasně, dej si, však to shodíš do další zimy. A teď kdo vyhraje. Dáme si koblihu a do další zimy budeme trnout, že jsme to neměli dělat? Nebo si ji nedáme a cestou domů se nám chuťové pohárky zblázní, když pomyslíme na teplou marmeládovou koblihu? Takže jak to je s vnitřním hlasem? Máme ho poslouchat?

Nejde jenom o koblihu v kavárně. Vnitřní hlas často našeptává ve chvílích, kdy si nejsme jistí svým rozhodnutím. Občas ho poslechneme, jindy ne. Jenže co to vlastně je? Má právo vnitřní hlas rozhodnout? Nesmíme zapomenout, že vnitřní hlas je součástí naší osoby, takže je to kus nás. Cokoliv vnitřní hlas našeptává a s čím si zahrává, děláme my. Jen to není vědomé a necháváme tuhle činnosti dělat něco za nás. Je to právě vnitřní hlas, který vidí souvislosti, jde hlouběji do problémů a nenechá se zmást. Pracuje neustále, vnímá okolí a často stojí v rozporu s tím, co opravdu momentálně chceme. Jenže naše rozhodnutí, které máme učinit HNED, často nepracuje s okolnostmi do detailu.

Je to prosté právě u té koblihy. Sedět na kávou a sledovat, jak naše kámoška ukusuje koblih, není zrovna příjemné, když nám náš vnitřní hlas opakoval, že si máme dát taky. Rozhovor v háji, protože se nemůžeme soustředit, chuťové pohárky šílí a my si vtloukáváme, že aspoň budeme štíhlí! Ale náš vnitřní hlas ví, že i kdybychom tu jedno koblihu snědli, nestane se z nás kulička a do dveří půjdeme bokem. Vnitřní hlas ví, že kobliha nám zpříjemní den, kafe udělá chutnějším a do další zimy zapomeneme, jak vůbec ta kobliha vypadala.

Vnitřní hlas se často připodobňuje k intuici. Ale není to totožné. Intuice je stejně jako vnitřní hlas vrozená, ale dá se zdokonalovat a hlavně na ní můžeme neustále pracovat. Je důležitá, protože nám prozrazuje, že lidé nejsou na první pohled takoví, jak se zdají. Vlastně se intuice nemůže splést, můžeme se jen splést my, jak jsme vše pochopili. Vnitřní hlas se nedá propracovat. Je tady, stále k nám mluví, ale možná je to určitý hlas pudů, chutí a hlavně života, který chce pořádně prožít!



Výsledek obrázku pro voice
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Little Little | Web | 17. ledna 2018 v 17:25 | Reagovat

Vnitřní hlas je vůbec zvláštní věc, občas mi připadá, jako by byl můj absolutní protiklad... :-D a i přesto jsem svým způsobem ráda, že ho mám :-)

2 Kitty Kitty | E-mail | Web | 17. ledna 2018 v 17:45 | Reagovat

Vnitřnímu hlasu se často těžko naslouchá, i když podvědomě víme, že může mít a má pravdu. Jsou to životní korekce, které jsme si nastavili nebo naučili, abychom nedělali chyby. Ale co jsou chyby? Možná východisko k lepšímu příštímu životu. Rozhodnutí je na nás a našich zkušenostech, monohdy citu nebo pocitech. Nejsme dokonalí ;-)

3 bluesovka bluesovka | 17. ledna 2018 v 18:01 | Reagovat

Ano,s tim mohu stopro souhlasit a s rozborem intuice tez :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama