Leden 2017

Bez ní by to (ne)šlo

30. ledna 2017 v 20:14 | ZIP_photos |  _Fata morgana_
To, že je realita krutá, se nás snaží naučit od mala. Respektive od té doby, kdy přišla první desiluze- Ježíšek neexistuje.
Ono samotná víra, že dárky přináší Ježíšek, je čistí a neposkvrněná do té doby, dokud si jeden z rodičů neusmyslí přestat lhát nebo váš starší sourozenec nevydrží být zticha. Jenže malé dítě, které věří, že může dostat, co chce, když bude hodné a že to je v rukou někoho cizího, nechce slyšet, že dárky pod stromečkem kupují rodiče. Je jasné, že děti s rodiči umí manipulovat, a tak snaha, být hodné za každou cenu, mizí, protože rodiče zvládne levou zadní, ježíška už tak lehce neoklame. A pak, které malé dítě potřebuje slyšet, že všechno stojí peníze a plastové autíčka na pohony, jsou moc drahé a tak se musí smířit s plastovým, ale bez pohonu. Nemluvím tady o tom, aby dítě dostalo, co chce, protože věří v Ježíška. Mluvím tady o jeho první víře, o jeho ILUZI.
Další hořká pravda přichází s první smrtí. Malé děti nechápou do určitého věku, že smrt je nevratná a tak už nikdy svého blízkého nebo mazlíčka neuvidí. Věřilo v ILUZI, že když miluje, zůstane tady navždy. Ale i tady tahle iluze padá, smrt je neoklamná, nekompromisní a nevratná.
Když už jsme starší, přihází nespravedlnosti. Respektive křivda, kdy přes naší pravdu, snahu, přejede krutý vlak dospívání a my se musíme naučit, že spravedlnost neexistuje, jedná se jen o pouhý mrak, který si cestuje mezi námi a kočírovat ho, není v našich rukách. Jsou tady ale kouzelníci, kteří si mrak umí vyčarovat a tak bývá právo na jejich straně, i když zdravý rozum tvrdí opak. Takže ILUZE číslo 3 mizí. O právech a spravedlnosti si nech zdát.
Pak jsou tady růžové brýle, které nasadíme za život mnohokrát a nenecháme se poučit. O této ILUZE a její ztrátě je proto zbytečné psát. Stejně je znovu nasadíme.
Každý z nás věří, měl by. Víra znamená ILUZE. Je to určité přesvědčení, ve které pokládáme víru a snahu a čekáme dopověď. ILUZÍ si představím lepší svět, který se nám bortí a mou ILUZI spaluje.
Ale ať už je to jakkoliv, nenechte si iluze vzít. Je v nich hezky. A pravdy je tu víc než dost, neumíme ji čelit za každých okolností.

Nebo se mýlím?


Krok vpřed/ ZPĚT

25. ledna 2017 v 20:40 | ZIP_photos |  _Fata morgana_
V naší historii existuje určité mezníky, které by se daly nazvat, jako chybné kroky. Na druhou stranu, co bylo, nezměníme a je jasné, že historie, ať už poskvrněna čímkoliv, by měla být přínosem a varováním.
Jenže právě tahle analogie, věci se nebudou dít jako v historii, se nezdá pravděpodobná. Mířím tím na zvoleného prezidenta Spojených států amerických, protože ode mě mu ještě žádná lepka nepřišla. Vyjádřím se tedy až teď, kdy nemůžu nit změnit, ale nemohla jsem udělat nic ani před tím, protože bych se zařadila mezi procento, co zvolilo Clintnovou, ale americký systém voleb by můj hlas hodil do koše- zbytečné.
Proč bych ho nevolila
  • Nerespektuje lidská práva
Asi jeden z nejdůležitějších bodů, proto si ho dovolím dát jako uno prioritum. Není tomu dávno, co jsme hrdinům udělovali řády, protože to byli právě oni, co zachránily lidské životy a sami ten svůj riskovali. Dostali řád za svou odvahu a obětavost a lidstvo si má z toho vzít, že lidskost se nevytratila. Na druhou stranu by si mělo pamatovat ty zrůdnosti, pro které se člověk vystavil nebezpečí a zapamatovat, že už se to nesmí opakovat.
Tento prezident nemá lidskost jako svoje druhé jméno a co víc, chyby nepovažuje za mezníky strachu, ale za odrazové můstky.
  • Berlínská zeď zničena, postavím novou
Nežiju v Americe, aby mohla objasnit situaci, jak to mají Američani a Mexičané, ale co mi jasné je, a nepotřebuju k tomu celou historii Ameriky, vracíme se do časů, kdy lidé kopali tajné tunely, neviděli svoje blízké a raději skákali na elektrické dráty, než aby žili někde, kde se život= odevzdání se smrti.
Postavit zeď a myslet si, že to lidstvo nechá tak, je naivní. Nebuďme hloupí a postavme se tomu. Teď je to zeď mezi Amerikou a Mexikem. Kde bude další?
  • Láska není láska, pokud není různorodá
Jeho urážení homosexuál. Postižených lidí a obecně žen, přesahuje nejen čistou etiku, kterou Amerika uctívala, ale i tu nejnižší normu vychování. Děkuji Obamovi, že se v Americe umožnil homosexuální svazky. Trump je nemá v plánu rušit, ale může si hlava Ameriky dovolit, urážet lidi, co na svou lásku mají stejné práva? Může si dovolit urážet postižené lidi, když se snažíme tyto lidi zařadit do běžného života a naučit lidstvo k úctě a respektu? A může vůbec někdo urážet ženy?
Děkuji všem ženám, které měly čas, odvahu a šly průvod.
Dokud téhle zrůdě nezatneme tipec, budeme se bát a naše životy nepocítí svobodu. Myslím to vážně Obujte se do mě, urážejte mě, diskuze je povolena. Ale pro mě lidská práva znamenají vše a politika se má upravit jim, nikoliv naopak. Jakou váhu má pak lidský život, když úcta je pojem, který hlava států nezná a nehodlá se ho naučit?

Děkuji téhle ženě.

Meryl,
your words are inspiration for me and I hope, that everyone will feel the same and help me to make better World.
Thank you.


Prvně v 2017- fanatismus

16. ledna 2017 v 20:49 | ZIP_photos |  _Fata morgana_
Fanatismus jakožto lék z depresí, útěk z reality, nový svět a nebezpečí smrti.
Přiznám se, že i já jako malé dítě byla velkým fanouškem superhrdinů a v pozdějším věku oddaná Fanynka ságy Twilight. Kde však je měřítko pro míru fanouška a fanatismu? Nebo je to snad to samé?
Určitě se nejedná o totožnou věc, ale ta hranice je uzoučkou záležitostí a tak přejít na druhý břeh, tedy stát se fanatikem, nebude zas tak velký skok. Určitě existují i míry pro fanatika, ale jak je na tom samotný fanoušek.
Každý má rád určitého herce, zpěváka, a když víte, že vaše oblíbená kapela bude v Česku, koupíte si lístek a obléknete tričko s potiskem, protože správný fanoušek je připravený na vše! Možná by se tady dal zavést vyšší level, kdy si vezmete deníček a čekáte tři hodiny před hotelem, jen abyste měli podpis nebo fotku. Je tohle ještě správná míra pro fanouška, nebo jsme sklouzli z fanatismu?
Určitě by se semnou nikdo nehádal, pokud uvedu, že fanatik je ten, co brečí u každé reportáže s jedincem, má doma plakáty, trika, hrnky, polštáře a co hůř, vymýšlí si příběhy, kdy s jedincem ztroskotají sami na ostrově a on se do ní zamiluje. Je slavný a bohatý, co by na ní měl vidět? A ono se to přeci jen stane. Tohle já nazývám fanatismem. Míra však jde ještě výš, kdy obtěžují jedince na veřejnosti nebo se pokoušejí zabít. Tohle je čistý fanatismus.
Je to však vykresleno spíše pro holky, kdy se zamilují do chlapecké kapely a žijí jiným světem, kde jsou bohové zpěváci s nadýchanými vlasy, šibalskými úsměvy a s texty o dokonalé holce co je poslala do háje. Přesně do nich se holky platonicky zamilují. Vše však přejde. I ony pochopí, že se o ně jedinec nepře ani kolo a nikdy se za nimi neotočí. Leda, když budou trapné a on bude muset zavolat ochranku.
U kluků se jedná spíše o superhrdiny, kdy věří na neexistují moc, kouzla a schopnost létat. Není však výjimkou, že by kluci nevzhlíželi k chlapům do takové míry, že by jim vymyl mozek. I tohle se stává.
Já byla obětí Twilightu, kdy jsem se platonicky zakoukala do všech upírů a snila o dokonalém světě nesmrtelnosti, krásy a bez jakýkoliv povinností. I tohle přešlo.
Jenže fanatismus nepostihuje pouze puberťáky. To by byla výhra lidstva. Ono to padá i na starší. A co víc, tady začíná míra nebezpečnosti, kdy se nejedná jenom o fanatického jedince, ale o rodiny, lidstvo.
Čeho je moc, toho je příliš. A přesně tak bych označila chování jedinců, co věří v božskou existenci do takové míry, že ohrožují ostatní. Stejně tak by to bylo s politickým systémem.
Fanatismus je všude kolem nás a začíná nevinně. Chceme létat a ztroskotat na ostrově s hezounem. Dejme bacha, aby to nepřesáhlo meze a vy neopustili rodiny, protože vám "někdo" ukázal cestu, kde je chudoba a život v odříkávání cíl.

(Vítejte o mého prvního článku v roce 2017. Opožděně, ale vždy upřímně, všechno nejlepší do tohoto roku a přejme si to každý okamžik, kdy máme čas. Tím mi dejte čas na rozběh, který chvíli potrvá. Ale jednou se rozběhnu a nedoběhnu. Ne dokud bude pocit uvnitř říkat, že lidská hloupost nemá hranice, ale své ambice.)