Červenec 2015

Skříň je ale přeci praktičtější

30. července 2015 v 10:52 | ZIP_hotos |  Lost papers
Zajímalo by mě. proč zrovna pod postel by se měla schovávat strašidla. Vždyť plno dětí tam má hračky, o dospoělých raději nemluvit, tak proč by se se schovávala tam, kde jsou lego kostky, plyšáci, špinavé ponožky a bůh ví, co ještě? Nemají jednodušší vlézt do skříně? Tam přeci uklízí dospělí... Ale hlavně, proč by se vůbec měla strašidla schovávat? Proč by měla strašit?

O jejich existenci není potřeba mluvit. Strašidlo může být i výpis z účtu, nebo vaše nejlepší kámoška po tom, co byla nakupovat. Takže určitě existují. Proč by ale měla strašit?
Možná bychom si měli něco uvědomit, možná jsou to síly, které nám naznačují, že je něco v nepořádku a my musíme napravit chyby. A možná právě proto se pak schovávají pod postel, aby nám v noci zatáhla za nohu a pak se zas schovala.

Než půjdete spát, zkontrolujte si postel. Ale hlavně si zkuste uvědomit, zda jste něco špatného neudělali.

Dav není systém.

21. července 2015 v 11:50 | ZIP_hotos |  Lost papers
Pro mnohé lidi nejhorší věc! - Nesmíš jít s davem. Plav proti proudu. V podstatě, je to možné? Je možné vybočit z davu ve světě, kde nejpodivnější člověk je normální? Ve světě, kde hranice nenormálního jsou tak široké, že můžete še? ... Dokážeš vypočit z davu?

Je důležité, uvědomit si, proč chceš vybočit. Protože pokud chceš jen vynikat, není to ten správný důvod. Dav by ti měl ubližovat, omezovat tě, abys měl důvod vybočit. Proč? No přeci, nač vybočovat, když máš vše! Pak se jedná o rozežranost a ta je v dnešním světě normální, úplně.
Být součástí davu znamená, že jsi v partě, jsi obohacován a můžeš existovat se vším, co chceš. Dav zahrnuje i skupinky, do kterých se přidáváme podle zájmů.
Takže co je na davu špatného? Nic... Dav je normální. Ale je tu jiný problém, který si lidé pletou s davem, SYSTÉM.

To je úplně jiné slovo, jiný význam. Ano, v podstatě dav je součístí systému, ale můžeš jít s davem proti systému. Jedná se o množství.
Systém v sobě zahrnuje části, ketré dav nemusí schvalovat, ale pokud je dav proti, v podstatě jen systém podporuje. Systém se nedá změnit, i když si to jedinci myslí. Není to možné, protože jedině tak věci funguje. Zda správně, je otázka.
Je to jako desková hra. Dodržuje pravidla. Ano, můžete je poměnit, ale už nehrajete stejnou hru. Takže ano, můžete couvat v systémě, ale už nejste součástí a to pak tíží trestem.

Být s davem není ostuda. Je to součást života. Smysl a víš, že někam patříš. Dav podporuj, jen si vyber ten správný. A systém? Nauč se respektovat a jen z něho vybírej to dobré. Nauč se z něho těžit to dobré. Pak budeš mít dokonalý dav v systémě, co se ti líbí.

Krátké. Recept tam však je.

14. července 2015 v 9:45 | ZIP_hotos |  Lost papers
Můžu se jako většina blogařů vyjádřit k problému, který otřásá celým světem. Můžu popsat, jak mi vadí, že Česko přijme uprchlíky a budou s námi žít v jednom státě. Můžu říct, jak hrozné to bude. Ano, pozitivní na tom není nic.

Ale oni nejsou jediní uprchlíci. Ano, utíkají ze svého státu k nám. Ale nejsme uprchlíci i my?
Když vykradu banku, jsem zloděj. Když kámošovi vezmu tužku, pořád jsem zloděj. Takže ano, utéct ze své země, znamená, že jsem uprchlík, ale utíkat před problémy, ať už svými nebo druhých, vyhýbat se povinnostem, ze mě dělá uprchlíka taky. Jen se o mě nepíše v novinách.

Každý máme problémy a nedají se měřit stejným metrem. Ale každý problém se musí řešit. Nemůžeme před nimi utíkat a čekat, že to někdo vyřeší. Proč? Protože jedině tak budeme šťastné žít.

Vstaň, uvař si kávu, pusť si svoji oblíbenou hudbu (doporučuji soul) a zamysli se, komu ubližuješ, kdo ti ublížil, kdo jsi a čím chceš být. Pak přestaň utíkat, vyřeš to! Může to travt den, měsíc, rok, záleží, co vše si naložíš, ale pak, pak budeš žít šťastně. Je to zaručený recept. Věř mi!


Nesuď je, neutíkej, začni žít!

TGu88i- Svět v míru, lásku rozdávat!

11. července 2015 v 10:11 | ZIP_hotos |  Lost papers
Probuď se! ... Křičel na mě hlas mé matky! ... Musíš do školy! Dělej! Píšeš děják! ... Jó.. Překonal jsme se a otevřel jsem oči. A najednou realita.. Odporná realita. Na okně kočka, vedle ní uschlý kaktus, na zemi ponožky a sešit z dějáku. Super, umím prd... Musel jsem usnout při první kapitole.
Chci se vrátit a snít... Lehl jsem si, mamka ještě zakřičela.. Jdu, v 5 jsem doma, ukliď a snaž se dneska! Třískly dveře a já usl. Sen začíná...!

Ležím na zemi, kolem mě chodí lidé v bílém a všichni se na sebe usmívají. Přiskočí ke mě mladík a zeptá se- Nechcete pomoct? Neměl by jste tady ležet... Jo, díky. Jsem TGu88i.. Ahoj, Ondra. Dobrý jméno ( začal jsme se smát).. Jo já vím, být o 120 let jindy, jde poznat, že? (Co? ...)

Pojď, vezmu tě na jídlo. Šli jsme ulicí, kde lidé procházeli, usmívali se a někteří z nich si povídali. V restauraci mě obloužila slečna, hodná, milá a já jedl nějakou želatinu. Mělo to být kuře. Chuť to sice mělo kuřete, ale vypadalo to jako kostka ze stavebnice. To vaše vaření, kde zašpiníte plno nádobí a trvá vám to hodiny, je minulostí. Jídlo je za 5 minut a všechno vypadá stejně.. Efektivní, že? .. Jo, asi jo.

Potom mě vzal mezi lidi. Na náměstí seděli děti u kašen, které nestříkaly normální vodu, ale duhu! Hrály si, nebyly mokré. Nějaký muž ke mě přišel, podal mi obálku, usmál se a odešel. Co to? .. To je poslání dne. Měl bys ho splnit. Tam NAHOŘE.. na to koukaj. Četl jsem- Dneska udělej radost tobě a tvému příteli. Tak to není těžké.. Není, ale nejde o to, splnit a jít. Musíš si to užít. Protože vaše společnost byla zkažená, byli jste zlí, neuměli jste milovat, my to vše napravili! Každý den žijeme, jako by byl poslední. Lásku opětujeme každému. Máme tu chrám. Vejdeš a čeká tě hodina plná lásky. Naučí tě milovat a ty budeš žít jiný život. Díky tomu máme minimální kriminalitu, žádné rozvody a dětí nemají žádné psychické problémy. Pochopitelné, že dospělí taky ne.
A jak jste to dokázali? ... Zničili jsme zbraně. Lidé nebojují. Nemusí. Vše je v míru. Náboženství je svobodné, barva pleti se neřeší a všichni jsou milí. To je to tak jednoduché? Ano.. Ae vy si to neuvědomíte. Počkej, a co svět 3. svět? .. Myslíš, Afrika? No tak ta se má o něco líp. Ale nejsou ještě tak vyspělí, tohle bude ještě nějakou dobu trvat. A co USA a jejich posedlost vládnout světu? Vládnou jen sami sobě. Díky tomu, že nejsou nepokoje, nemusí nic řešit v Evropě ani nikde jinde. Nepomáhají... Nic nechtějí. A co Čína a komunismus? Zničili jsme! Jak? ... Tak jak vy! A Rusko? ... Tak to je marné. Ti by vládnout chtěli, ale zatím je držíme v klidu, vládnou jen sami sobě.

Takže jste sice dost věcí vyřešili, ale nevíte, jak dlouho bude vše v klidu! Ano, nevíme, ale to neznamená, že se na vše vykašlem. Nezapomeň, lidé umírají, pak na jejich místo přichází noví, moudřější. A nám zbývá jediné, nést myšlenku- Svět v míru, lásku rozdávat!


Nechci se probudit, ale budu muset. Doufám, že jednou změníme svět i my a budeme pyšní, na svoje dílo.

Věřím! Dodržím?

2. července 2015 v 10:05 | ZIP_hotos |  Lost papers
Položme si otázku- Co bych nikdy neudělala? Jsme si opravdu jistí, že bychom to neudělali?
Slovo NIKDY dokonale dokrášlí naše pocity, nikoliv činy. Když vyslovíme NIKDY nebo VŽDYCKY, uklidňujeme naše svědomí a věříme našim citům více. Pravda je však taková, že skutek nemá tak velkou váhu, jako samotný pocit.

Ale má slovo NIKDY opravdu takový dočin, že se to vážně nikdy nestane?
Dnes to neudělám, ale co zítra, za rok? Opravdu si můžeme být jistí, že to NIKDY neuděláme?
Zkus si položit tuhle otázku- Co bych nikdy neudělala? .... Napiš si odpovědi. A zkontroluj to za pár let.

Nikdy bych nekradla. ---> Teď. Zítra? Jako malí, neukradli jsme něco? A pokud to vezmeme do detaiulů, stahuješ?
Nikdy bych nezabila! ---> Kolik lidí to řeklo, kolik lidí zabilo. Nemluvíme o vraždě, ale o sebeobraně. Chceš se přeci zachránit.
Nikdy bych neuběhla maraton. ---> Trénovala jsi 4 roky, zkus to!

Slovo NIKDY má ještě hloubější význam pro naše pocity, pokud věříme. Víra v sobě nese pravidla, které slovo NIKDY obsahují. Tady máme větší možnost dodržet NIKDY.
Takže lidé bez víry nedokáži NIKDY dodržet? ---> Věř, bež, DOKÁŽEŠ. Ale i když NIKDY porušíme, nezhroutí se svět. Neberme to jako sbabělost, slabost nebo nevyzrálost. Každý se vyvýjí, mění. Společnost a doba s námi dělá DIVY a NIKDY je skoro nemožné dodržet.

Je to slovo, které naše pocity prohlubuje, nikoliv činy. Ale je velmi důležité. Nikdy bychom ho neměli vyslovovat nadarmo, ale taky ne vymazat.