Mluv o tom jako o tvém obědě!

18. února 2015 v 20:49 | ZIP_hotos |  Lost papers
Motýlci v břiše, napětí... Pocit na zvracení, studený pot a smrt v očích... Takhle se projevuje strach! Čas se "zastaví" a probudí se v nás ID.

Jenže STRACH UVNITŘ NÁS může být do konce života. Nebo se alespoň nemusí jednat o žádnou krátkou dobu. Strach, že zklameme naše blízké, strach o našeho přítele... Každý se bojíme a tyhle věci jsou schovány hluboko v nás, ale často k nám promlouvají.
Mít strach zní tedy přirozeně. Bojíme se každý i ten jevětší drsňák s motorkou na dvorku. A proč? Protože nejsme žádný stroj. Jsme lidé s citi.

Je to tak obyčejně přirozená věc v nás. Odmítáme ji, křivdíme ji.
Kdybychom ze strachu udělali tak přirozenou věc, jako je bocit bolesti, lidé by se o ni nebáli mluvit a snášela by se lépe. Jenže STRACH je pro mnohé slabota. Proč by měla být ostuda a slabota, bát se? NE! Když strach vyslovíš, je poloviční... A když ho překonáš, jsi silnější!

Radím vám, mluvte o STRACHU jako o každé jiné věci. Nezmizí. Bude tady stále. Bude u vntř nás a dotvářet náš charaktér. Ale nebudeme se cítit slabí, jen proto, že se bojíme.
Bát se není ostuda... Je to projev pokory k druhým.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama