Prosinec 2014

Není možné utéct

29. prosince 2014 v 11:42 | ZIP_hotos |  Lost papers
Co je vlastně smrt? Je to konec, nebo začátek?
Ano, konec života, který jsme doposud žili. Taky to může být začátek nového života.
Máme se smrti bát? Nebo se s ní máme smířit a být na ni připraveni? Je to dost individuální...

Když vám doktor oznámí, že máte rakovinu a zbývá vám pár měsíců, je to možná to nejhorší, co může být. Vědět, kdy umřete, je depresivní. Ale nic s tím neuděláte. Užijete si poslední měsíce na 1OO%, dokončíte rozdělané věci a připravíte se na konec...

Druhá možnost je, že se připravit nestihnete. Stane se autonehoda a vy nepřežijete.
Obě věci jsou smutné, ale je to přecisoučásiživota. Každou sekundu umírá tolik stovek/tisíců lidí. A přesto se smrti bojííme. Dá se před ní však utéct?

Vezmeme si v potaz závod. Vy jste závodník, který běží mezi prvními a váš soupeř, SMRT, se vás snaží dohnat. Je jasné, že když vás porazí, už nikdy nebudete na špičce a nebude se o vás nikdo zajímat. Je však možné ho porazit?
Můžete mít naběháno víc, můžete být v lepší kondici, mít lepší oblčení, větší publikum, ale on vás vždy porazí. Má tedy vůbec cenu závodit? Ale ano!
Celou dobu toho závodu, zažijete tolik věcí! Všechny překážky, které přeskočíre, všechny močály, které proběhnete a všechny ostatní soupeře, které předběhnete, to vše vám dá sílu a cítíte se šťastní.

Konec metafor. :) Smrt je součást koloběhu žvota a je nevyhnutelná. :) Nemysleme na ni, ale nebojme se! :)

Tolik o ůtěku před smrtí. Díky za přečtení! Dost těžké téma před koncem roku, takže doufám, že vás nenaladí negativně. Užijte si poslední dny! :)

Ještě tu je malá anketka, která by mě informovala, co očekáváte od dalšího roku. Klidně hoďte koment. Žádné nemažu! :) (Anketu uvidíte, když kliknete na nadpis a sjedete níž)

Vánoce .. a .. sníh?

26. prosince 2014 v 11:03 | ZIP_hotos |  Photos

Něco málo z Vánoc a prvního snížku.

Šťastné a veselé!

24. prosince 2014 v 12:39 | ZIP_hotos
Období Vánoc, je čas lásky, pohody a míru! Užijte si Vánoce a hodně štěstí v novém roce! :-)


Cesta polibků na noc

22. prosince 2014 v 19:23 | ZIP_hotos |  Lost papers
Já osobně, neznám hezčí ukolébavku, než pusu na dobrou noc! Zaručeně mě uspí!

Když jsem byla malinká, uspávali mě rodiče a políbili na čelo. Zahnalo to špatné sny a já mohla v klidu usnout.
Jako větší, jsem chodila před spaním za maminkou a dávala ji pusu, abych usínala v pohodě a cestou do pokoje jsem se zastavila za babičkou. Taky jsem ji dala pusu, ale jinou, než mamince. Přece jen, babička byla stará a já nikdy nevěděla, kdy to je moje poslední pusa.

Teď od rodičů pusu na dobrou noc nedostávám. Mám na to už někoho jiného...
V budoucnu budu chodit za mámou a dávat ji pusu na dobrou noc já. :-)

To je asi cesta polibů na noc...
Ale pořád je to to nejsladší, co na noc můžu dostat! :-)

(Můj prcek! :-) )

Když bylo léto....

22. prosince 2014 v 19:04 | ZIP_hotos |  Photos


Zahlédnutí za létem, když byl ještě prcek! :-)
(Fotky nestahujte, díky)

Mých 5 šťastných maličkostí

5. prosince 2014 v 20:29 | ZIP_hotos |  Lost papers
Každá drobná maličkost může zlepšit tůj den! :-)
Tady je 5 mých maličkostí, které mi příšerné dny, zlepšily!

1)
Měla jsem příšerné ráno. Bolela mě hlava, nestíhala jsem autobus a nakonec mi i ujel! Do školy jsem přišla pozdě a psali jsme z nejhorších předmětů týdne- fyzika, chemie a matika. No prostě den blbec! Raději na něj zapomenout.
Naštěstí to nebyl nejhorší den v mém životě, protože spolužačka donesla teplé koblížky s kávou a my si daly sladký oběd! :-)

2)
Na podzim se očekává děšť. Proto nosí většina lidí deštník. Jenže já nejsem většina a děštníky nosím jen tehdy, když už od samého rána prší. Když začne během dne lít jako z konve, nemám u sebe tak důležitý deštník. Takže vždy promoknu. Ještě k tomu mám krátké vlasy a když si vyžehlím ofinu a potká mě déšť, vypadám jak ovce!
Jediné, co mě uklidní, je ovocný čaj a ponožky!

3)
Když už i o víkendu se musím učit, protože náš učitel má stále potřebu prověřovat naše zkušenosti, mám chuť zalést pod deku a nevylézt! Jenže kdo se to za mně naučí? Takže nezbývá nic jiného, než vylézt z té postele, našprtat se látku a pak si zajít ven s mojí číčou a provětrat si hlavu! Pustit si do uší indie a procházet se s foťákm v ruce.

4)
Jako každá žena mám radost z nového přírustku v šatníku. Když už jsem na tom vážně bídně, vytáhnu našetřené peníze a jdu se uklidnit novou košilí! :-D

5)
A poslední bod té šťastné maličkosti? Našlo by se ještě plno věcí! - Přátelé, komedie, "ožíračka" a nebo jen odpočinek na zahradě.


Ne každý den je skvělý. Mám hromadu dní, které jsou naprd! Proto je vždy důležité, najít si okamžik, kdy se den zlepšil, kdy jste se zasmáli nebo jste zapomněli na problémy. Vždy si vážím takových drobností! :-)

Tohle je místo míru! :-) Samotná cesta tam je obrovksá relaxace!
Jop, CRAZY LITTLE THING!